Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce

Obec 5 km jihozápadně od Jemnice, obtéká ji z jihu Bělčovický potok, po jižním okraji obce prochází silnice ze Chvalkovic do Bačkovic. Nejbližší železniční stanice Jemnice. Nadmořská výška 454 m. Pošta Jemnice, zdravotní a matriční obvod tamtéž, fara a škola v Dešné. Katastr obce měl v r. 1950 výměru 390 ha. V současné době má obec 19 domů a 69 obyvatel.

Název znamená ves lidí Lovčových. Názvy obce v pramenech: 1351 Lobcowycz, 1514 Lowczowicz, 1602 Laucziowicze, 1718 Laspitz, 1846 Lospitz, Laučovice, 1872 Lospitz, Lovčovice. Ves s německým obyvatelstvem a českou menšinou. V r. 1850 měla 121 obyvatel.

Názvy tratí: Bei grossem Teich, Bei kleinem Teich, Beim schwarzen Holz, Bergacker, Haasenfeld, In Breiten, Luss, Muhlwegacker Teich, Obern Graben, Pallowitz Acker, Steinacker, Strassenacker, Uberland.

Lovčovice se poprvé připomínají v r. 1351, v r. 1365 Nevhlas z Oponešic prodal tvrz a zboží v Lovčovicích Martinkovi z Libosvar. Pak držel Lovčovice Chval z Radkova, jenž r. 1386 prodal Lovčovice Jarkovi a Kunšovi, bratřím z Krakovic, v r. 1390 prodal Kuneš ves Pelhřimovi z Kopitec. Anna z Bačkovic a její manžel Kuna z Kunštátu prodali r. 1528 tvrz a ves Polici a též tvrz pustou a ves Lovčovice Janovi z Tavíkovic. Od té doby náležela ves k polickému panství a sdílela s ním jeho osudy.

Před třicetiletou válkou měla ves 12 usedlostí, z nichž zůstalo 5 osazeno a 7 zpustlo. Do r. 1671 byla osazena 1 poustka, zbývající však zůstaly prázdné. V té době bylo ve vsi 5 starých láníků 1 nově osedlý láník.

Podle Tereziánského katastru moravského bylo v Lovčovicích 1164,6 měř. orné půdy, 46,4 měř. lad, 8,7 měř. pastvin, louky dávaly 86,5 fůry sena. V Lovčovicích robotovalo 7 sedláků se 2 koňmi 4 dny v týdnu, 1 sedlák s 1 volem 4 dny, 1 čtvrtláník s 1 pěším též 4 dny v týdnu, v létě však všichni 6 dní v týdnu.

V r. 1775 se poddaní z Lovčovic jako v sousedních vsích na panství Police rozhodli požádat o snížení roboty. Ze vsi se jeden zástupce zúčastnil ve Vídni v červenci 1775 předložení pamětního spisu císaři. Josef II. jim odpověděl, že do dvou měsíců bude vydán nový robotní patent.

Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Lovčovicích 130 obyvatel, z toho 56 mužů a 74 žen v 25 domech a 30 domácnostech. Z nich se živilo v zemědělství 27 obyvatel a 3 obyvatelé řemesly. Ve vsi bylo 17 třičtvrtěláníků s výměrou půdy 32 až 37 jiter, 1 pololáník s výměrou 18 jiter a 7 domkářů s výměrou 3/4 až 6 jiter půdy. V selských usedlostech byli hospodáři k pomoci 1 pacholek a 1 děvečka. Ve vsi se choval 1 kůň, 70 volů, 33 krav, 29 kusů mladého dobytka, 102 obyčejných ovcí a 23 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 4 voli, 2 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 8 ovcí a 2 vepři. Desátky byly odváděny panství Police a faře v Dešné. Místem trhu pro Lovčovice byla města Jemnice a Slavonice.

Domy ve vsi byly nízké s malými okny, stavěné z nepálených cihel a kamene a pokryté slaměnými došky. Stáje dobytka byly pod společnou střechou s obytnými místnostmi, stodoly byly dřevěné a stály opodál stavení, pokryty byly také slámou. Žádný z domů ve vsi nebyl pojištěn proti ohni.

Zdejší tvrz se poprvé připomíná v r. 1360, v r. 1528 však již byla pustá a nic se z ní nedochovalo.

Do r. 1849 náležely Lovčovice k panství Police, od r. 1850 až 1855 byly začleněny pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy pod Okresní soud v Jemnici. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v období 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Jemnici. Když byla v r. 1868 veřejná správa a soudnictví odděleny, vrátily se pod pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, kam patřily až do 1896, kdy vzniklo nové Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích, které získalo působnost pro soudní okres Jemnice. Sem příslušely Lovčovice až do okupace v říjnu 1938. Od této doby po dobu války příslušely pod okres Waidhofen an der Thaya, říšská župa Dolní Dunaj. Po osvobození v květnu 1945 se vrátily pod okres Moravské Budějovice až do r. 1949, kdy byly podřízeny správnímu okresu Dačice. V r. 1960 po správní reorganizaci náležejí pod okres Třebíč V rámci integrace obcí byly Lovčovice od r. 1967 do r. 1980 připojeny pod MNV v Menharticích a od r. 1980 pod MěNY v Jemnici, od r. 1992 mají samostatný obecní úřad.

V r. 1880 měla obec 24 domů a 110 obyvatel většinou německé národnosti a katolického náboženství, z toho bylo 8 Čechů. V r. 1921 zde bylo napočítáno 23 domů a počet obyvatel se zvýšil na 136, z toho bylo 21 Čechů a v r. 1930 zůstal počet domů stejný, kdežto počet obyvatel byl 134, z toho bylo 34 Čechů. V r. 1950 po osídlen českým obyvatelstvem zde bylo 20 domů a 72 obyvatel.

Hospodářská půda měla v r. 1900 výměru 408 ha, z toho bylo 345 ha pole, 32 ha louky, 23 ha pastviny, 5 ha lesy, 3 ha zahrady. V témže roce se v obci choval I kůň 307 kusů hovězího a 139 kusů vepřového dobytka.

Většina obyvatelstva se živila v zemědělství, živností a řemesel bylo v obci jer několik. V r. 1911: 1 hostinec, 1 obuvník a 1 podkovář; v r. 1924: 18 zemědělských závodů, 1 hostinec, 1 kovář a I truhlář. Obec byla elektrifikována ZME v Brně v r. 1933. 

Spolková činnost nebyla v obci zaznamenána a ani v současné době zde nevyvíj činnost žádná organizace či občanské sdružení.

Převážně zemědělský charakter obce a její národnostní složení se také odrážely Ve výsledcích parlamentních voleb za první republiky. V r. 1929 zde získal 61 hlasů Buno der Landwirte, 5 hlasů německá křesťansko sociální strana a 5 hlasů Čs. sociální de· mokracie z celkového počtu 80 voličů. V r. 1935 zde však zvítězila se 71 hlasy Henleinova Sudetendeutsche Partei, 3 hlasy dostala Čs. sociální demokracie a též 3 hlasy Republikánská strana čs. venkova z celkového počtu 86 voličů. V poválečných parlamentních volbách v r. 1946 po osídlení českým obyvatelstvem získala zde ČSL 33 hlasů a KSČ 17 hlasů z celkového počtu 54 voličů.

I po skončení druhé světové války zůstalo hlavním zaměstnáním zdejšího obyvatelstva zemědělství. V r. 1947 zde bylo založeno zemědělské strojní družstvo. V Lovčovicích vzniklo JZD v r. 1957, v r. 1960 mělo 32 členů a obhospodařovalo 255 ha zemědělské půdy. V r. 1966 se sloučilo s JZD Menhartice. V r. 1991 se JZD Menhartice transformovalo v Zemědělské družstvo Menhartice. Vedle zemědělství se v obci v současné době ještě provozuje truhlářství.

Po r. 1945 v obci nedošlo k výstavbě významnějších budov či jiných objektů.

Z památek je v obci pouze uváděna kaple z 19. stol.

Obecní pečeť: je doložena ze 70. let 18. stol. V pečetním poli je zobrazeno srdce, ze kterého vyrůstají 3 květy na stopkách, vpravo od srdce je zobrazen nůž a vlevo radlice. Opis pečeti uvádí: DORF LOSSPITZ IN MAHREN.

Pozemkové knihy od r. (1721) 1765 v MZA Brno, matriky od r. 1624 (fara Dešná) v SOA Třeboň.